Samolepící fotoalbum - moje zkušenost

Už jako malé dítě jsem milovala fotografie a rodinná alba. Pamatuji si na šuplík u babičky plný černobílých fotografií a různých tváří. Prohrabávala jsem se jimi a milovala tu vůni vzpomínek. I na prázdninách u babičky jsem vždy otevírala skříňku s alby a vracela se se prarodiči v čase. Svatební album mých rodičů jsem prolistovala tolikrát...

Jsem dítě 90. let. Jednou nohou ještě ve starém nostalgickém čase, druhou v moderní rychlé době plné technických vymožeností a digitálních souborů. Své vzpomínky jsem si držela v chytrých telefonech a jen občas si je zhmotnila.

Ale pak jsem se stala mámou a věděla jsem, že svému dítěti chci uchovat všechny ty krásné vzpomínky. Při stěhování do našeho domu jsem našla dvě nová nepoužitá alba. Takové ty stařičké, na růžky. Papírové tlusté strany a šusťavý papír mezi nimi. Jako svatební album našich, které jsem tolikrát vzala do rukou. Ještě jsem dítě ani neplánovala a už jsem věděla, že tady jednou uložím vzpomínky na jeho první růček.

Spousta rodičů zůstane jen při tom jednom roce. Ale u mě se znovu objevila láska k fotografiím, k večerům stráveným listováním v albech a zvracením se ve vzpomínkách. Věděla jsem, že budu potřebovat další alba. Že než budu moci, uchovám takto každý jeden rok.

Pamatuji si, jak mi jednou kamarádka řekla, že svému synovi ještě před narozením koupila samolepící fotoalbum od Baky. Hned jsem si je dívala, ale nedržela jsem je v ruce a říkala jsem si, jestli za to stojí. No přišla svatba mé kamarádky, která miluje fotografie stejně jako já. Nenapadl mě vhodnější dárek, než toto fotoalbum.

První kontakt s ním byl skvělý. Kvalitně propracovaný, zajímavý, velký a prostorný. A pak přišla otázka na mě, co bych si přála pod stromeček. „Nu, mám jeden takový sen... fotoalbum od Baky.“ Ježíšek ho přinesl. Se zajícem, neboť je miluji. Potom jsem si sedla k výběru fotek, dala je vytisknout, z oblíbených eshopů jsem nakoupila drobné nálepky, washi pásky a ozdobné papíry. V papírnictví zase barevná pera. A hned na začátku roku jsem se pustila do tvorby fotoalba.

Jak fungují samolepicí alba?

Opatrně jsem odlepila průsvitnou fólii. Pod ní byla prázdná strana se strukturou a lepkavým povrchem. Skvělou zprávou je, že lepidlo nebudete potřebovat. Vůbec. Bude vám naprosto zbytečné. I washi pásky budou plnit jen ozdobnou funkci. Protože samolepící fotoalba od Baky udělají veškerou práci sama. Nemusíte se zdržovat žádnými lepidly ani pásky. Stačí jen přiložit fotku a je to. Na stranu se vejdou 2-4, podle toho, jaký formát fotky jste si vytiskli. Já jsem sáhla po oblíbeném retro formátu.

Album jsem tvořila tematicky. Podle ročních období, podle svátků. Od chladných zimních dnů, přes rašící jaro, horké léto a barevný podzim, který miluji (asi proto má toto období v mém životě vždy nejvíce záběrů) až po Vánoce.

Nechyběly vzpomínky na důležité události. Roztřídila jsem si fotografie a pozakládala je ke stranám, abych věděla, kolik se mi jich tam vejde a jak budu jednotlivé strany zdobit.

Potom šlo všechno velmi rychle a snadno. Chce to jen trochu kreativity. Někde jsem odtrhla kousek ozdobného papíru a podložila jím fotku, někde jsem nalepila nálepku, někde něco nakreslila nebo napsala.

Ano, do alba se dá také psát. Já používám Stabilo Point barevná pera. Spolu se strukturou papíru vypadají skvěle, podklad zvýraznily barvu. A ne, nerozmazávali se. Zaschly téměř okamžitě. Fotky nejraději doplňuji kvalitními tematickými nálepkami a washi pásky. Velmi ráda fotky popisuji datem, slovy, která chci uchovat, příběhem, na který nechci, aby se zapomnělo.

Když byla stránka hotová, stačilo jemně, kousek po kousku přilepit zpět průsvitnou fólii tak, aby nezůstaly bublinky. Přesně tím způsobem, jako když lepíte tapetu na zeď. A hotovo.

Jsem detailista a někdy nejsem všem spokojena napoprvé. Proto měním, zkouším, snažím se naplnit moji spokojenost na maximum. A to je další skvělá věc, kterou fotoalbum od Baky ví. Pokud sami nějaká strana nezdála, prostě jsem znovu odlepila fólii, přemístila fotky, něco doplnila. Aniž by bylo vidět nějaký zásah. Se stranami umíte neustále pracovat. Fotku vyjmout, vložit tam jinou. Nelepíte je tam, jen jemně drží na stránkách kvůli lepkavému povrchu strany a fólii. V tom jsou tato alba prostě výjimečná.

Takovým způsobem tam víte „přilepit“ i papír, ale třeba myslet na to, že fólie také potřebuje nějaký prostor k tomu, aby na stránce držela. Proto je nezbytné nezaplnit stránky úplně, ale nechat i kousky samolepicích částí, aby fólie udělala svoji funkci...

Když jsem dotvořila poslední stranu, prolistovala jsem si celé album a naplnil mě nesmírně skvělý pocit. V tu chvíli jsem věděla, že se tato fotoalba stanou součástí naší rodiny, že každý rok si jeden objednám a těmito střípky vzpomínek uzavřu předchozí rok.

Tak snadno se mi s ním pracovalo. Nepotřebnost lepidla nebo pásky mi ušetřilo tolik času. Fotoalbum nemusí být jen strohý, může to být krásná scrapbooková mozaika příběhů. Pokud náhodou váháte nad koupí a dostaly se k vám tyto mé řádky, upřímně vám Baky fotoalba doporučuji. Je to skvělá investice hned z několika důvodů. Podpoříte domácí lokální výrobek a handmadetvorce, který vám s výrobkem neprodává jen produkt, ale také sebe – svůj čas a svou lásku. Doma budete mít jedinečné album, které je rozhodně jiné než ty, které najdete v obchodech. Výběr u Baky je široký, takže to může být opravdu osobní album. Album, které již svým obalem odráží vás. Navíc si na něj můžete dát vyšít i personalizovaný nápis či jméno. Jeho samolepící funkce je skvělá a věřte mi, získá si vás.

A navíc, pokud se rozhodnete album dělat tak jako já, uděláte i něco pro sebe. V tomto hektickém rychlém světě je taková tvorba téměř jako meditace. Zastanete, zpomalíte, vypnete hlavu. Budete jen vy a vaše vzpomínky na krásné okamžiky.